Z okrouhlého vrchu Jelení hory se tyčí do kraje, zastíněná velkou lípou, pozoruhodná Švédská kaple. Za svůj název vděčí lidové tradici a vztahu k ukrutné třicetileté válce. Přesné datum jejího vzniku není nikde zaznamenáno. Zděná kaple čtvercového půdorysu s celkovou výškou 3,8 m
byla postavena na samém kopci - pozemek přísluší čp. 67.
Kaple, která je svou čelní stranou odvrácená k jihu má sedlovou střechu krytou plechem a průčelí je rámováno po stranách dvojicí pilastrů s hlavicemi. Mezi pilastry je prolomena exendra (segment, mitra) se stlačeným záklenkem. Prostor exendry vyplňuje kamenný stipes (kamenná lavice), nad kterým je upevněn dřevěný kříž. Po obvodu celé kaple vede profilovaná korunní průběžná římsa. Trojúhelný štít je hladký, nečleněný; fasáda je hladká, štukovaná.
    Kaple je příkladem drobné architektury dotvářející charakter české „barokní“ krajiny. Patří mezi čtyři tzv. hraniční kaple. Její umístění je na samém jižním okraji K.U. Děrné, na pozemku č.783/1. V katastrálních mapách obce z r.1836, 1874 -jsou uloženy v okresními zemském archivu, je její poloha vyznačena.
   Blízkost polní cesty. která měla údajně spojovat fulnecké panství s pustějovským, usnadňuje
její dostupnost. Kaple je zasvěcena ke cti Blahoslavené Panny Marie. V soupisu sakrálních památek
obce z roku 1833, 1860 (soupis byl proveden Farním úřadem ve Fulneku) je již uvedena.
V záznamu o jejím udržování je uvedeno, že údržba byla umožněna z části z darů dobrodinců a
z části vlastníkem gruntu nebo z obdržených obětních peněz.
    V blízkosti kaple byla schránka na milodary. Pravděpodobně pro odlehlost místa byla kaple během 16 měsíců (1835-1836) pětkrát vyloupena. V poznámkách se dočteme: „Tito loupežníci boží by se na každý pád měli stát lidmi „železnými“. Podle výpovědí pamětníků obce se uvádí, že kaple měla být postavena v době 30-leté války. V blízkosti tohoto místa měli švédští vojáci krutě zavraždit 2 sedlické sedláky, kteří měli převážet výpalné ze Sedlnic do Fulneku. K tomuto památnému místu se vážou i další dvě pověsti/příhody - není jisté, do jaké míry jsou pravdivé.
K švédské kapli chodilo každoročně procesí občanů v tzv. Prosebních dnech. Pamětníci tato procesí datují až k padesátým letům 20. století, kdy se za účasti kněze, sedláků a hospodářů vyprošovala dobrá úroda neohrožená živelnými pohromami. Ke švédské kapli chodilo procesí poslední - třetí den (ve středu). I toto středeční ráno se od kostela vycházelo s křížem. Toto místo bylo až poslední zastavení Prosebního průvodu (třetí zastavení). Během průvodu všichni zpívali Mariánské písně. U kaple kněz předčítal litanie a zpívala se píseň Uslyš Bože z trůnu svého, prosby lidu zkroušeného.
    Po nástupu nového politické a hospodářského zřízení - založení zemědělských družstev a násilné socializaci, se všechno „kouzlo“ vytratilo a kaple ztratila svůj původní význam.
    Kaplička stran lidí i obyvatel naší obce chátrala a až na konci sedmdesátých let minulého století byla fulneckými „památkáři“ opravena.
Nynější lípa srdčitá rostoucí u této kaple zde byla zřejmě  vysazena někdy kolem poloviny 20. století. Pamětníci uvádějí, že na kapli býval nápis Ježíši, Marie, Josefe - stůjte při nás v hodině smrti. V roce 1928 byl tento český nápis odstraněn a nahrazen nápisem německým. V němčině se kaple nazývala kaplí stojící na Hirschbergu. V záznamech děrenské kroniky se uvádí 17. století jako doba vzniku kaple a rok 1805 jako její závažné poškození Francouzy.
Pozoruhodná Švédská kaple je od 26.5.2004 zapsána na Ministerstvu kultury v Praze jako kulturní památka rejstříkového čísla USKP 101 048.
    Jedna z pověstí o Švédské kapli (byla vytištěna v knize F. Eichlera — Kuhlädler Kapellenbuch) uvádí, že se v blízkosti tohoto místa r. 1621 utkali příslušníci španělského vojska s malým praporem vojáků, původních sedláků obce Sedlnice. Evangeličtí sedláci přispěchali na pomoc svým fulneckým bratrům ve víře, že jsou sužováni a mučeni katolickými Španěly. Na Jelenici došlo ke krvavému střetu, který nepřežil ani jeden voják sedlnického houfu. Velikost bojiště na svahu kopce je udávána jako 1 hektar. Ještě 300 let po této události vystoupily při obdělávaní polí na světlo mnohé nálezy. které svědčí o konání bitvy.
    Dnes jen ztěží zjistíme kdy a kým byla kaple postavena. Vlastně je to jen Boží muka v podobě kaple, V jejíž hluboké nice se nacházel starý na dřevě malovaný obraz Svaté rodiny. Na plechové tabulce pod ním stálo neohrabaným písmem napsané věnování:
Ty, křesťanský poutníče
Jsi žádán doporučit toto místo
Pod ochranu Matky Boží a modlit se
Za muže zde zabité v naději,
Že ti to bude oplaceno.

(Dle výpovědi nejstarších obyvatel)

Pozdější doba, která již z minulosti této krví nasáklé půdy asi nebyla tak svázána, vsadila do vzpomínkového nápisu tato slova:
Ježíši, Mária, Josefe.
Stůjte při nás v hodině smrti!